Výsledky vyhledávání pro dotaz kávovník

Výsledky vyhledávání v sekci: Blog

Etiopská káva

Než se vůbec začneme bavit na téma etiopská káva, je důležité si uvědomit, že se jedná o téma tak obsáhlé, jakobychom chtěli zobecnit například vodní živočichy. Rozmanitost typů a druhů je tak veliká, že v článku stihneme zmínit pouze obecně platné a známé zákonitosti, které jsou pro pěstování, sklizeň a prodej etiopských káv důležité.Klíčovou informací, která se mimo kávovou kulturu ví jen málo, je fakt, že drtivá většina plantážních káv ze všech pěstitelských zemí světa je stabilní vyšlechtěnou odrudou kávovníku Coffea arabica (bavíme-li se o kávách výběrových), kterou po chuťové stránce ovlivňuje již pouze podnebí, půda a nadmořská výška plantáže, na které je pěstována. Takové odrůdy, kromě toho, že jsou mnohem náchylnější k různým nemocem a méně odolné vůči kávovým škůdcům, pochází právě z domovské země kávy – Etiopie. Zde na vysokohorských náhorních plošinách Tana a Boma se kávovník vyvinul a dodnes zde volně roste několik stovek poznaných a možná i tisíce dosud neobjevených odrůd, které tvoří až 99% genetické různorodosti kávovníku Coffea arabica.Kolem kávy se v Etiopii točí životy více než 12 milionů lidí a místní obchod s touto surovinou je právě jedním z nejsložitějších obchodních mechanismů na světě. Jedná se o jedinou pěstitelskou zemi, kde kávu prodává přes milion drobných farmářů, kteří vlastní jen malé plantáže o rozloze asi 1 hektar.Tito farmáři své sklizené kávové třešně prodají překupníkům, kteří je dále přeprodávají do zpracovatelských (promývacích) stanic, kde se káva poté zbavuje slupky a suší buď promytou (fully washed) nebo suchou metodou (natural). Tyto stanice poté již větší množství zeleného zrna, kterému se v etiopii říká „akrabis“, prodávají dle daných sběrů za určité období (lot) na etiopské komoditní burze (ECX).Pouze samotní majitelé farem nebo unie, které reprezentují zpracovatelské stanice, mohou v Etiopii prodávat kávu mimo ECX, což dalo za vznik jedné z největších Fair Trade světových organizací - Oromia Coffee Farmers Cooperative Union (OCFCU), která sdružuje asi 105 000 farmářů, pěstitelů a lidí obchodujících s kávou, kteří jsou členy cca 115 družstev v Oromijském regionu.Káva se v Etiopii pěstuje, na rozdíl od jiných pěstitelských zemí, pomocí 4 odlišných metod, kterými jsou forest, semi-forest, garden a plantation.Nejčastější metodou je tu semi-forest, což znamená, že káva je pěstována pod vybranými stromy v lese, které zajistí ideální přírodní podmínky, jako je například zastínění atd. Vlastníkem je farmář, který jednou za čas, nejméně však jednou za rok, zajistí vypletí a prořezání dané oblasti lesa.Metoda forest znamená sběr divokých kávových třešní, které rostou zcela volně v částech lesa bez konkrétního vlastníka.Metoda garden potom znamená volnější pěstování kávovníků v okolí rezidencí farmářů. Kávovníky však většinou nejsou zasázené do jasně daných řádků.Plantation jsou plantáže pěstované vládou nebo soukromým sektorem, které jsou určené primárně na vývoz. Tato metoda se v Etiopii příliš nevyužívá a je zastoupena jen v minoritě.Pití kávy je v Etiopii hluboce zakořeněnou tradicí, stejně jako její zpracování a pražení. Co se týče pražení a přípravy samotné, jde opravdu spíše o záležitost tradice než vybrané chuti – o gurmánském zážitku potom nemůžeme mluvit téměř vůbec. Dle tradice se zde káva připravuje ve speciální hlíněné nádobě – jabena – ve které se káva nadrtí jako v hmoždíři a následně se přímo v této nádobě nechá louhovat. Servírovaná je potom v malých šálcích s přidáním pop-cornu. Často bývá takto připravená káva silně osolená a dochucená máslem.Vzhledem k druhové rozmanitosti jednotlivých variet odrudy arabika, ale i jejich hybridů, se většina káv z Etiopie souhrnně označuje pod pojmem etiopský heirloom – což je kultivar původních odrud arabiky. Názvy káv se zde člení dle chuťového profilu, který nesou nebo dle provincií, ze kterých pochází.Nejznámějšími provinciemi (zónami) jsou Sidamo, Harar, Kaffa, Jimma, Lima nebo Guji, které v drtivé většině leží na území největšího etiopského regionu Oromia. Někdy jsou jednotlivé zóny v rámci regionů natolik chuťově odlišné, nebo specifické, že jsou označovány pod svým vlastním názvem, jenž nese ochrannou známku. Příkladem může být Yirgacheffe, město a jeho okolí na území provincie Sidamo.Někdy jsou však rozdíly velmi patrné i v rámci jedné provincie, což odlišuje několik chuťových profilů, z nichž nejznámější jsou Magarrisa, Kelloo, nebo Dhilgee. Existují však také méně známé profily jako Warquee, Burtukaana, Diima, Bildimoo, nebo Samii.Dalším vnitřním dělením je například třídění podle velikosti a délky kávových zrn – Longberry, Shortberry, nebo Peaberry s tím, že Longberry se obecně považuje za kvalitnější. Není to však vždy pravda a toto tvrzení se spíše využívá jako marketingový tah.Jednou z nejkvalitnějších etiopských káv na světě je potom například Harrar longberry, která se díky své bohaté a nasládlé chuti kakaa hojně používá k míchání prémiových espresso směsí a někdy se označuje jako „Etiopská mokka“.Přestože v současné době není situace v Etiopii pro místní obyvatelstvo nikterak příznivá a panující diktatura negativně ovlivňuje produkci některých káv z regionů, které nejsou dotovány státem (např. Jimma), káva jakožto exportní surovina číslo 1 získává čím dál více na důležitosti a na světový trh se dostávají i kávy z nových oblastí (například oblast West Arsi, ze které pochází naše etiopská káva Kelloo), které přináší ještě zajimavější kombinace chutí.Závěrem lze potom zmínit, že kávy z Etiopie se díky své přirozené „divokosti“ a ovocnějšímu profilu obvykle praží na světlejší stupeň a z tohoto důvodu se hodí spíše k alternativním metodám přípravy, jako jsou frenchpress, moka hrnek, drip, nebo třeba cezve. Ačkoliv toto není pravidlo a najdou se zde i výjimky (kávy z provincie Harrar), všeobecně platí, že se tyto kávy nehodí na přípravu v domácích elektrických kávovarech!

Pokračovat na článek


Historie kávy

Rozšiřování kávyPití kávy a rozšiřování pěstování kávovníků bylo známé v Jemenu už v polovině 15. století. Vláda k jejímu pěstování dala ráda souhlas, protože zjistila, že osvěžující vlastnosti kávy jsou vhodnější než účinky keře kata, jejíž listy lidé žvýkali. V této souvislosti není možné nezmínit fakt, že v současné době, po pěti stech letech, dávají zemědělci opět přednost tomuto keři před kávovníky,jejichž rostliny jsou vytrhávány a plantáže ničeny. Jemen, s tehdejším přístavem Mokka, patřil mezi nejrušnější místa na světě a odtud se káva šířila díky obchodníkům a cizincům dál do světa. Legendy říkají, že Arabové sami dovezli kávovníková zrna na Cejlon (dnešní Srí Lanku), kde později zavedli ve velkém pěstování kávovníků Holanďané. Indická pověst zase praví, že jistý Baba Budan si ze své pouti do Mekky přivezl hrst kávovníkových zrnek, z nich vyrostlé kávovníky se staly základem pěstování kávy na východě. Jedná se ovšem pouze o legendu, protože plantáže v Indii založili Angličané, což se ukázalo jako jeden z dobrých počinů jeho koloniální nadvlády. Káva putovala zajímavými cestami, ze země původu Etiopie do jemenské Mokky, odtud se šířila do Indonésie, dále do Holandska, odtud do Francie a pak přes Atlantik do Brazílie a Mexika. Paradoxní je, že se brazilská káva po čase objevila na africkém kontinentě a to pouhých několik set kilometrů od své pravlasti, Etiopie. V samotné Etiopii se však káva poměrně dlouho oficiálně nepila, protože etiopští příznivci křesťanství její pití považovali za muslimský zlozvyk. V 17. století už bylo značně rozšířeno pití kávy a tak se evropští obchodníci snažili o rozšíření pěstování kávovníků v zemích, které byly jejich koloniemi. O prvenství soupeřili holandští a italští kupci. Benátčané sice napomáhali v dovážení kávy do Evropy, ovšem byli to Holanďané, kteří představili tuto plodinu světu. Pod jejich vedením se začala pěstovat káva na ostrově Cejlon, v oblasti Malabara v Indii a nakonec na Jávě. Holanďané pěstovali tuto rostlinku ve vytápěných sklenících a volně ji vysévali pouze v oblastech, kde pro ni byly vhodné klimatické podmínky. Ve Francii se našlo několik nadšenců, kteří snad ve snaze konkurovat Holanďanům se rozhodli, že vypěstují kávovník ve Francii, v oblasti Dijonu. Tento nápad byl ovšem od počátku určen k nezdaru, protože tito pěstitelé naprosto podcenili nevhodné klima a náročnost kávovníků na teplo. Oblast Dijonu je známa svými studenými zimami a častým mrazem, který kávovníky nesnáší. Klíčovou postavou v historii pěstování kávy se stal nizozemský starosta Witson, na jehož popud se začala pěstovat káva na Jávě, která byla tehdy holandskou kolonií. První kávovníky byly vyplaveny prudkými dešti, ale o tři roky později se další kávovníky ujaly a rozmnožily. A tak mohly být bobule kávovníku odeslány do botanické zahrady do Amsterodamu. Holanďané okamžitě rozšířili pěstování kávy na ostrovech Sumatra a Celebes. Indonésie se díky tomu stala jedním z prvních obchodních vývozců kávy na světě. Holanďané měli také snahu přenést kávovníky do Francie. Francouzskému králi Ludvíku XIV. darovali vzrostlý kávovníkový keř, ten jej umístil do skleníku v pařížské botanické zahradě. Keř skutečně vyrostl a historické prameny uvádí, že se stal jedním z nejplodnějších kávovníků. Francouzi předpokládali další produkci kávovníků a tak je poslali do Jižní Ameriky. A tak se tento "královský" stal předchůdcem všech kávovníků, které vyrostly v Jižní a Střední Americe a ve většině francouzských kolonií. K tomuto období se váže jeden z nejromantičtějších příběhů a my si dovolíme vás s ním seznámit. Pod vlajkou Francie sloužil na ostrově Martinik francouzský námořní důstojník jménem De Clieru, který na své dovolené v Paříži získal několik sazenic kávovníku a rozhodl se, že je převeze na Martinik. Při první plavbě rostliny uhynuly a tak nápad realizoval podruhé. Kávovník byl pečlivě chráněn před slanou vodou a byl udržován v optimální teplotě. De Clieru opatroval rostlinu dnem i nocí, dokonce, když loď zůstala kvůli bezvětří na moři, dělil se s kávovníkem o svůj malý příděl vody. Rostlinu uchránil a péče o ni se mu bohatě vyplatila. Na ostrově Martinik byla úspěšně vysazena a dokonce byla hlídána otroky, aby nepřišla k úhoně. Sopečná půda na ostrově byla k pěstování ideální. Kávovník se rozmnožil a díky tomu káva z těchto plantáží už za necelé půlstoletí zásobovala nejen oblast Karibiku, ale i většinu evropského trhu. Až do konce 18. století byla káva z této oblasti velice oblíbená a žádaná,ovšem v 19. století přišel úpadek. Nejen proto, že po zrušení otroctví plantáže rychle pustly, ale také z důvodu, že vyrostla silná konkurence v nových kávovníkových plantážích v Brazílii a brazilská káva se stala pojmem. Zásluhy a slávu tohoto francouzského důstojníka připomíná pomník, který stojí v botanické zahradě na Martiniku.

Pokračovat na článek


Káva, kafčo, kafíčko - základní informace

Káva je rituál. A každý má nějaký svůj oblíbený. Já si například každé ráno vařím úžasné Caffé Latte! Jak máte nejraději svoji kávu vy? Obyčejného „turka“, nebo Cappuccino? A co vůbec o kávě víme?Káva je v podstatě pecka plodu kávovníku, který se nejvíce pěstuje v oblasti kolem rovníku. Kávovník (rostlina Coffea z čeledi mořenovitých), kvete jen několik dní, avšak několikrát do roka. Květy jsou sněhově bílé a krásně voní. Plod je sytě červený, hodně podobný naší třešni. V každém plodu se pod slupkou obvykle skrývají dvě zelená semena. Barva se pak mění podle stupně zralosti a je velmi důležitá pro kvalitu kávy. Nejvíce kávy se pěstuje kolem rovníku. Kávovníků je po celém světě asi 60 druhů. Nejpopulárnější jsou kávovník Robusta (asi 25% celosvětové produkce) a Arabica (asi 70% celosvětové produkce), se kterými se můžeme běžně potkat i u nás.Příprava kávyKáva se dá připravovat na spoustu způsobů. Ať už ji máte rádi s mlékem, cukrem, nebo bez, vždy poznáte chuť kvalitní kávy. Káva by měla být před přípravou vždy čerstvá, nejlépe i čerstvě namletá. Pro každou přípravu kávy se hodí jiný stupeň mletí (např. na "turka" určitě kávu jemně mletou, do kávovaru hrubší).Tip: Pokud si koupíte kvalitní zrnkovou kávu, dejte ji v dobře uzavřené nádobě do mrazáku (ne do lednice!), zrna si uchovají velmi dlouho svoji chuťA jakou kávu si můžete nechat připravit třeba od velmi šikovného baristy? Klasické espresso - voda o teplotě 90 - 95°C je pod vysokým tlakem přetlačená přes mletou kávu, dobré espresso má krémovou pěnuCappuccino - třetina teplého mléka, třetina kávy, třetina napěněného mléka - espresso se servíruje do předehřátého šálku a dolije se mlékem a pěnou, nakonec se posype čokoládovým práškem, nebo skořicí (v Itálii dělí ještě cappuccina na chiaro (lehké - méně kávy), scuro (tmavé - více kávy) a senza fiuma (bez napěněného mléka)Caffe Machiatto - espresso servírované v šálku na espresso, ale doplněné porcí napěněného mlékaCaffe Latte - (Latte Macchiato - tedy kávou poskvrněné mléko) - zhruba 3/5 teplého mléka, 1/5 kávy a 1/5 našlehaného mléka, obvykle se podává ve vysokých skleněných pohárechCaffe Ristreto - pro opravdové milovníky kávy, malé a velmi husté espresso (35 ml), servíruje se do malého nahřátého šálkuCafé Mocha - třetina espressa, třetina mléka, třetina kakaa, servíruje se do vysokých skleněných pohárůCaffe Freddo - ledové espresso, někdy s mlékem a cukremCaffe Crème - do klasického espressa ve větším šálku přidejte porci smetanyPravá turecká káva - připravuje se v džezvě (konvička kónického tvaru), 7 g velmi jemně mleté kávy a 100 ml vody - do džezvy nalijeme studenou vodu, přidáme kávu a přivedeme k varu, po zpěnění naplní káva konvičku až po okraj. Na chvíli odstavíme a potom znovu ještě 2x opakujeme zpěnění. Necháme usadit kávovou sedlinu a kávu naléváme z výšky 8 - 10 cm do šálkůJistě ještě můžete jmenovat spoustu dalších možností, jak připravit kávu. U nás například oblíbená "Vídeň" - tedy se šlehačkou a vaječným koňakem, nebo Irská káva apod.zdroj:https://www.lazenskakava.cz/30-tipu-jak-rozjet-kavarnu/ 

Pokračovat na článek


Produkce kávy v Kolumbii

Kolumbijské kávové keře se pěstují ve velké nadmořské výšce ve stínu banánovníků a kaučukovníků a majitelé plantáží jim věnují tu nejlepší možnou péči. Kolumbijská káva je považována za jednu z nejlepších na světě, protože má bohatou chuť a aroma. Jedná se o velmi vyváženou kávu, ve které se vůně, chuť, kyselost a další charakteristiky výborným způsobem snoubí. Kávovníky odrůdy Arabica dávají přednost vyšším nadmořským výškám a suššímu klimatu – na rozdíl od méně kvalitní kávy odrůdy Robusta. Vyprahlé hory, dobré hnojení a sopečná půda Kolumbie skýtají ideální podmínky pro růst této kvalitní kávy.Kolumbijská káva je pěstována ve dvou hlavních oblastech v centrální obalsti kolem Medellin, Arménie a Manizales, znalci nazývané zkratkou MAM, a ve východní části země ve vysokohorských oblastech nedaleko Bogoty a Bucaramanga. Káva z oblasti MAM je známá pro svá velká zrna, bohaté aroma a jemnou vyváženou kyselost. Káva z východních horských částí má bohatší chuť, silnější aroma a menší kyselost a je nejlepší kávou pěstovanou v této zemi. Po celá desetiletí byla Kolumbie, hned po Brazílii, druhým největším producentem kávy na světě. V poslední době předčil Kolumbii ve vývozu kávy Vietnam a Kolumbie se tak ocitla na třetím místě. Nicméně je třeba poznamenat, že kávová zrna odrůdy Arabica nejsou přizpůsobena klimatickým podmínkám ve Vietnamu, proto Vietnam vyváží převážně kávu odrůdy Robusta, která dává přednost relativně nízké nadmořské výšce a vlhkému klimatu. Kolumbijská káva je o mnoho kvaltinější a je čtnými odborníky považována za nejlepší kávu na světě.zdroj: https://www.lazenskakava.cz/blog/https://www.lazenskakava.cz/kyselost-v-kave/  

Pokračovat na článek